Páteční čekání, až přijede táta z práce KAMKOLI, kam jsme odjeli my už dááávno, rozuměj ten týden… Vždy se na něj vyvalí zážitky a nové dovednosti, páté přes deváté. Včetně objevů spojených např. s chrliči pozdněbarokní kašny na náměstí v[…]↓ Read the rest of this entry…
E: „Takže… běžte, kluci, támhle máte pana instruktora.“ A: „A co já? Já taky půjdu za panem instruktorem?“ E: „Ne. Jenom kluci. Ty buddš mít pana instruktora až za rok.“ A: „Za rok? To už ze mě bude taky kluk???“[…]↓ Read the rest of this entry…
Asi to dnes není moc vtipné, zato ze života. Moji hrdost nad tím, jak jsem to bezvadně zvládla vyřešit, a moji suverénnost třetimatky, která klidně kráčí s dcerou s holýma nohama v březnu Prahou, mi během vteřiny sfoukla státní autorita.[…]↓ Read the rest of this entry…
Naděje umírá poslední a my Pepčovi závidíme jeho víru v milionové výdělky každý den :). Alespoň jsme rozsvítili šedavý zimní den osazenstvu autobusu i zastávky.
Uááááá. Nahoře 6 dětí, 3 moje, 3 sousedovic. Pe: „Mami? Mohli bychom si dát zmzlinu?“ Davídek: „Prosím…“ E: „Ale ne, děti, dyť je zima, leden… ou! Mám na výběr????“ Nutno podotknout, že mi moji synové odpověděli: „Máš! Když řekneš ne,[…]↓ Read the rest of this entry…
A: „Mami? Můžu načít další skleničku čokoládový pomazánky? právě jsem jednu dojedla.“ E: „Hmmm.“ Pe: „Mami? Můžu si půjčit nabíječku? My si chceme ještě hrát.“ E: „Hmmm.“ T: „Mami? Můžu si půjčit ty sirky nahoru? My bychom si udělali vlastní[…]↓ Read the rest of this entry…
Perfektní projekt. Perfektní vyválený plát. Perfektní dceruška. A: Jdu ti pomoct, mami, neboj! Vykrajování je věda. Osmiletý už pochopil, že se začíná od kraje, ale ti menší dva … musím přiznat, že se těším, až to taky pochopěj. Tady ten[…]↓ Read the rest of this entry…
E: „Dělej, spěcháme!“ E: „No ták, nehrajeme na schovku!“ A: „Už běěěžíííím…“ E: „No tak kde jsi? Dělej!!!“ A: „Už běžím!“ A: „Ale já jsem šnek, víš? Běžím jak nejrychlejc dovedu!“ To si takhle myslíte, že stíháte, ale s dětma…[…]↓ Read the rest of this entry…
