Pe: „Mami?“

E: „Ano?“

Pe: „Myslím…. že bys měla chodit plavat.“

E, v páře, shovívavě s úsměvem líčí kamarádce: „Je to paráda sledovat jak… jak se vyvíjí, jak roste, dospívá, učí se slušnosti… on neřekl „jsi tlustá“, hahaha…“

Kamarádka souhlasí.

O týden později:

Pe: Tati?

P: „Ano?“

Pe: „Myslím, že bys jí měl koupit lístky do bazénu.“

———-

Bude z něj dobrý manžel, učí se rychle. Co říct, co neříct a kam se obrátit, když ta máma je prostě… máma, no.

Já se cítím opět trochu tlustší a trochu méněcennější, ale na to si pozvolna zvykám :).