Donutit je k úklidu v jejich pokoji je docela oříšek. Oba s P to zkoušíme systematicky, vysvětlujeme jak, co a kam, pomáháme, podmiňujeme uklízením ledacos, zavíráme dveře abychom tam neviděli… a pak občas řveme jako tuři, protože už naše zoufalost[…]↓ Read the rest of this entry…
Nějak nám ty děti rostou a mění se nejen jejich zájmy, ale i obsah hlášek. Myslím, že nám zbyde k publikování už jen Amálka a její čtyřletý svět. Nnicméně Pepovi nelze upřít snahu a přinejmenším k přednášce o soukromí na[…]↓ Read the rest of this entry…
Při příležitosti vstupu do roku 2018 jsem nakreslila situaci, která se u nás opakuje denně. Někdy reagujeme s úsměvem, někdy popuzeně, někdy rezignovaně, oni občas prohodí pořadí a vymyslí další výmluvy. Ale onehdá se to poskládalo tak, že nás pobavili[…]↓ Read the rest of this entry…
U devítiletého už člověka opravdu potěší, když o něj dotyčný zavadí alespoň pohledem. A co teprve nějaké láskyplno! Řešení je, jak vidět, nasnadě :).
Další komiks věnovaný kamarádům, tentokrát na téma „známe se už dlouho“. Oni vědí, že P. zkrátka nepije kafe. Vadí mu i vůně kávy, natož chuť. X-krát vyslechli tu po-polibkovou stížnost „no fůůůj, ty jsi měla kafe“… Oceňujeme, že vymyseli preventivní[…]↓ Read the rest of this entry…
Občas je známost, sahající až na základku, trošku ke škodě věci :). Nadějí ovšem je, že i Toníček z toho jednou vyroste :-P.
Vypadalo to letos nadějně. Jakože snad všechno stihnem mít vybalený a přichystaný. Vypadalo to, že stačí celkem v klidu do dávno připravených krabiček nachystat svačinky a bude to. Jen ta lahev čekala u školní aktovky celé poctivé dva teplé měsíce,[…]↓ Read the rest of this entry…
Páteční čekání, až přijede táta z práce KAMKOLI, kam jsme odjeli my už dááávno, rozuměj ten týden… Vždy se na něj vyvalí zážitky a nové dovednosti, páté přes deváté. Včetně objevů spojených např. s chrliči pozdněbarokní kašny na náměstí v[…]↓ Read the rest of this entry…
No tak není každý den posvícení, že. Některá rána jsou milá, všichni vstanou včas a bez slziček, nasnídají se, já se dojmu při pohledu na ty baštící kebulky u zaplněného stolu, dáme si v předsíni pusu, zamáváme a já si[…]↓ Read the rest of this entry…
